Továrna JAWA dodělala v posledních měsících minulého roku několik dvouválcových půllitrů OHC ze série cestovních stojů, která se ve větším měřítku výrobně rozjede v příštích pěti měsících tohoto roku. Protože jsem na jednom z těchto motocyklů najezdil do dnešního dne něco přes 4000km, podávám zde čtenářům subjektivní posudek z jeho provozu.
Hned v úvodu mohu s čistým svědomím prohlásit, že je to motocykl splňujcí požadavky kladené v dnešní době velkého rozvoje motorismu na moderní motocykl.Uspokojí úplně i sportovní jezdce.
Stroj Jawa 500 OHC je dalším důkazem, že dovedeme u nás vyrobit dokonalý čtyřtaktní motocykl i ve třídě, která byla prozatím doménou zahraničních značek.
Technickým popisem pětistovky se nebudu blíže zabývat, je již znám. Omezím se na poznatky získané z jeho provozu na dobrých i špatných cestách,na suchu i mokru, v blátě i dešti, ba dokonce i v terénu za podzimního vedra nebo prosincového třeskutého mrazu a sněhu.
Začnu spotřebou. Při normální cestovní rychlosti 50 až 70 km/h se pohybuje spotřeba půllitru mezi 4 až 4a1/2litru na 100km.Při větší rychlosti, které lze snadno docílit, stoupne průměrná spotřeba až na 5 i něco přes pět litrů na 100km. Při rozumné jízdě je však spotřeba poměrně nízká. Rovněž spotřeba oleje u zajetého stroje je minimální.
Všimněme si nyní jízdních vlastností. Vcelku se dá říci že motocykl na suchu sedí dobře i v zatáčkách. Na mokru se mi někdy zdálo, že zadek motocyklu plave. Způsobuje to nestejná tvrdost pér v zadním pérování nebo i jiná závada. Jinak je jízda skutečným požitkem.
Nastartování stroje je snadné. Stačí zavřít šoupátko vzduchu namontované nyní na pravé straně motocyklu pod sedadlem (u novějšího typu bude řízení vzduchu v reflektoru), několikrát prošlápnout, poté přeplavit karburátor, zapnout klíček a šlápnout.Hned se vám ozve známý lahodný tón pracujícího dvouválce. Při teplém motoru stačí jenom zapnout klíček a motor naskočí hned na první šlápnutí. Při studeném počasí, zejména teď v zimních měsících, startování trochu zazlobí, hlavně ráno. Stál-li stroj celou noc ve studené garáži, musí se hodně přeplavit karburátor a několikrát startovat, než motor naskočí.
Motocykl je také dobře spřevodován. Na první rychlost má dostatek síly, aby vyjel i nejprudší stoupání v terénu, jak jsem se sám přesvědčil Také dvojka a trojka dobře zapadnou, takže stroj má hladké a plynulý rozjezd.Čtvrtá rychlost je posazena tak, že na ni můžete jet minimální rychlostí 40km/h, aniž by motor cukal.Akcelerace, ačkoliv má ze začátku nepatrnou „díru“ , je skutečně mohutná a jezdec ,nesjetý se strojem, musí být na kluzké vozovce, nanejvýš opatrný.Maximální rychlost se bude podle mého odhadu pohybovat kolem 130km za hodinu, ačkoliv při jednom při jednom otevření na rovné přehledné silnici ručička tachometru překročila hranici 140km/h. Nějaké chvění motoru není patrné ani při větších rychlostech. Pouze na řidítkách pociťujete při rychlosti nad 120km/h mírné mravenčení v rukou. Tyto záchvěvy jsou však běžné u všech vertikálních dvouválců. Posaz na stroji je velmi pohodlný a neunaví jezdce ani při delší jízdě. Stupačky může si každý přizpůsobit podle délky nohou. Sedadlo je pro pohodlí jezdce vypolstrováno mechovou gumou a na nádrži, která je o něco širší než nádrže ostatních Jaw, jsou přidělány gumové chrániče, usnadňující pevné sevření nádrže koleny a tím lepší vedení stroje. Tyto chrániče by se měly montovat na všechny typy u nás vyráběných motocyklů. Myslím, že úhel řidítek u půllitru by mohl být ostřejší. Při normálním položení rukou na řidítka, nejdou tyto rovnoběžně se sevřenou pěstí. Podle názoru zkušenějších jezdců je to tak správné.
Mazání motoru je dobře promyšleno a provedeno. Pro správnou kontrolu mazání jsou na reflektoru dvě kontrolní lampičky. Rychlostní skříň je známé kvality, obvyklé u motocyklů Jawa.
Rám motocyklu je dostatečně pevný, což jsem si několikrát ověřil v dost těžkém terénu, kde byl rám maximálně zatížen. Přední teleskopická vidlice měla skutečně velký hup. až 15cm. Pro normální provoz na udržovaných cestách je výborná. Pro jízdu na neupravených vozovkách a v terénu, kde se vyskytovali jámy, kterým se samozřejmě nedalo vyhýbat, pociťoval jsem však vrchní dorazy.Zadní pérování je stejné jako u předešlých typů Jawy, péra byla pouze zesílena.
Brzdy jsou dostatečně dimenzovány i pro tak rychlý stroj. Při součastném brždění zadní i přední brzdou na suchém povrchu vozovky si předek motocyklu sedá, jakoby se přilepoval k vozovce a při správném a samozřejmě včasném brždění musíte v každé rychlosti stroj bezpečně zastavit.Seřizování přední brzdy je již provedeno křídlovou matkou. Po tomto zařízení se volalo delší dobu, mělo by se zavést také u ostatních našich motocyklů. Rovněž tak brždění motorem je v některých situacích dostatečné.
Blatníky jsou u prvních –více méně zkušebních motocyklů- nedostatečné. A to přední blatník, který při deštivém a blátivém počasí nestačí chránit jezdce před blátem, stříkajícím z předního kola, tak i zadní blatník (který má odklápěcí část pro snadnější vyjímání zadního kola, která se však neosvědčila) je nedostatečně hluboký a tak spolujezdec musí být při nepohodě postříkám od zadního kola. To všechno si v továrně uvědomili, proto již nejbližší výrobky budou opatřeny novými, hlubokými a také elegantnějšími blatníky.
Elektrická výzbroj motocyklu má některé malé závady. Nedostatečné pro tak rychlý stroj jako j pětistovka je osvětlení, zejména dálkové světlo. Pociťuji to právě teď v zimních měsících , kdy jezdím již většinou za tmy a musím svítit. Myslím, že by stačilo vyrobit kvalitnější zrcadlovou parabolu a závada by byla odstraněna. Zapalování je dobré. K správné funkci zapalování stačí nepatrná údržba. Na automatický regulátor předstihu není nutno vůbec sahat. Rovněž tak baterie je prozatím v pořádku, ačkoliv při zimním provozu jsou na ni kladeny zvýšené požadavky, často pracuje za mrazu.
Neustálým zkoušením, kontrolou, zlepšováním a odstraněním nalezených chyb (jako byl dobře známý malý rejd motocyklu), dospějeme jistě ke kvalitnímu a spolehlivému stroji, který bude chloubou práce českých rukou a mozků na celém světě.
Jiří Somr